Info, které byste měli vědět o Luně ZDE × Příběh 'Příští generace' ZDE × Chceš být SB? ZDE × POVINNĚ KAŽDEJ! KLIK :D

OUR RPC FAN CLUB
Picture editter:

PUNK se vrací do hry 12

3. ledna 2012 v 0:59 | Luna |  Povídky na pokračování

PUNK 12


Normálně, po vykopnutí Kotetsuovy tchýně se cítím tak nějak... Jak bych to tak popsala?..... No, odkopnutá a zrazená. Copak já za to můžu, že má Kotetsu problémy v manželství a jako sychrovku má ještě Izumu ve skříni. Ke všemu ještě s ručníkem Kotetsuovy manželky kolem pasu. Nechtěl bych...
"Hele, tak co teď?" Zeptala jsem se svých 'spolu-vykoplých' a sedla si unaveně na lavičku před bránou Konohy, tam, kde sedí normálně Kotetsu s Izumou.
"No, co bychom tak mohli dělat? Půjdeme, tak nějak, a uvidí se..." Pohodil rukama Nowaki, jakoby se nic nestalo.
"Jo, jít....a kam, asi tak?" Zeptala jsem se a chytala jsem se za hlavu. "No joo, vlastně! Tys nevnímal tu starou rašpli." Vstala jsem z lavičky, chytla Nowakiho kolem ramen a vysvětlila mu celou tu situaci..
"......No, asi takhle to bylo.. Jenomže tys to zřejmě tak nějak nezaregistroval, páč jsi byl vyveden z míry Izumovým pozadí, kterého si se s těma tvýma prackama omylem dotknul, že?" Poplácala jsem ho po rameni a otočila jsem se zpět na Dor.
"Tys mu to zase natřela, dyď se podivej, už se zase nehejbe!" Povzdechla si Dor a v hlavě se jí asi honilo hlavou to, jak mě zabít za moje připomínky a za mé jednání, protože po mně cestou k jejímu milovanému hodila nepříčetný výraz. Já jí ten samý výraz oplatila beze slov, jen s pozvednutím rukou a ona na mě vyplázla jazyk, na kterém byl pomyslný nápis FU*K OFF.
Vyhodila jsem panenky vsloup a šla jsem.
"Kam jdeš?" Zeptala se mě Dor a načež byla už tak vyvedená z míry, má ignorace ji vyburcovala ještě víc.
"Nevim, někam. Zavolejte mi, až budete v klubu.." Mávla jsem rukou na pozdrav a pak se ještě otočila s jednou připomínkou:
"Jo, a ať si 'pán-vyveden-z-míry-klučičím-pozadím' nezapomene baskytaru." Usmála jsem se a Dor taky trochu.
"Já to slyšel!" Ozval se Nowaki již probuzený do reality. No jak jinak jsem mohla reagovat, než poloúsměvem. Byla jsem od nich už asi pětset metrů a bylo mi trochu smutno, tak jsem si vytáhla z kapsy krabičku cigaret a už už jsem si jednu chtěla ústy odebrat, když jsem ucítila ten odporný pach místních tabákových trubiček. Byl to opravdu humus, to vám řeknu. Samo, na naše Marlbora či Camellky to nemělo ani náhodou, tak jsem se rozhodla, že je vyhodím do nejbližšího koše, který mi padne do cesty. Díky bohu, koš byl hned přede mnou, tak jsem se té pekelné krabičky mohla zbavit hned.
Kolik se asi tak hodin? pomyslela jsem si a koukla se na mobil. Na displayi blikal dikitální budík s číslicemi 2:50 pm.
No páni, už budou tři odpoledne? Tak to budu mít akorát na koupení jídla, dojít domů, najíst se, převlíct se a pak hned do klubu. Jak jsem tak šla a rozmýšlela nad tímto rozvrhem, narazila jsem na známou budovu... Jo, byla to TA budova s bodyguardama velikosti dospělých gorilých samců. Nedalo mi to a nahlédla jsem dovnitř. Kupodivu gorilý samci nikde.
Popadla jsem příležitost za pačesy a vtrhla dovnitř. Všude po stěnách zase ty zbraně a nakonci chodby, kde nikdo nehlídal, pootevřené dveře. Divila jsem se, jak je tady takhle můžou nechat nehlídané, ale pak mi to bylo jedno, protože jsem alespoň měla možnost nahlédnout, co schovávají. Myslela jsem si, že tam budou mít nějaký vymakanosti, přece když u nás v ČR máme dotykáče a roboty v operačních sálech, nejvyvinutější Japonsko přeci musí mít něco více, než jen házecí zbraně, děla a tak podobně...
*
"Kam šla ta Luna? Doma není, tam jsem byla a rozbila jsem si hubu o dveře." Pochodovala sem tam Doragon. Nowaki si toho ani moc nevšímal, jen si natahoval nové struny na jeho hudební nástroj a ladil. Až po několika minutách prohlásil:
"Prosímtě, třeba je někde na obchůzce. Navíc si může dělat co chce, nejsme její rodiče, ne?"
"No joo, najednou jsi hrozně flegmatickej, viď?" Doragon si sedla na postel vedle něj a nechala všechno plavat.
"Koneckonců," pokračovala Doragon, "uvidíme se ještě dneska v tom klubu." Usmála se Doragon a zničeho nic její oči zajiskřily.
"KYAAAAAAAAAAAAAAAAAA, já se tak těšiiim!!!" Vykřikla, vyhodila ruce vhůru a práskla sebou zády do postele.
"Eyy, nekřič mi do ucha." Nowaki málem leknutím upustil baskytaru na sem, ale díky bohu ji včas chytil.

*
První reakce, kterou jsem projevila, když jsem uviděla, co je za těmi právě nehlídanými dvěřmi? TÝÝÝÝ VOLEEEEEE!!!!
Samozřejmě, že jsem si to křičela jenom pro sebe v mojí hlavě, ale i zevní reakce byla venku. Otevřená pusa dokořán a svěšené ruce volně podél těla. Stála jsem v nějaké laboratoři plné počítačů, kabelů a nablýskaných kovů.
Byla to více méně kulatá místnost, stála jsem na stupínku, okolo mě zábradlí a dole bylo.. no prostě propadlo. Dolů vedly úzké schody, skoro jen nakloněná plošina, takže kdybyste se rozhodli z těch schodů válet sudy, nic by se vám nestalo. Uprostřed sálu se tyčil vysoký a mohutný sloup a v něm zapojené různě silné kabely. Kolem toho sloupu stáli nějací vědci v bílých pláštích, kteří se ochomýtali okolo počítačů. Šla jsem nenápadně po obvodu toho sálu a narazila na další dveře.
Otevřela jsem se a tam skleněná místnost. Byla ze dvou třetin ze skla. Zajímalo mě, co se tam děje, tak jsem šla blíž a co jsem viděla, mi vyrazilo dech. Byla to taková ta místnost, kde se testovaly různé zbraně. Místnost byla zvukotěsná, protože jsem rány z výstřelů neslyšela ani trochu.. Ti chlápci, co zbraně testovali, na sobě měli takové ty černé kabáty dole rozdvojené a dlouhé až na zem. Zezadu ti týpci vypadali, jako kdyby se tu zjevili z MATRIXU. No prostě paráda. Měla jsem takový pocit, že mě jeden z nich viděl, takže jsem se spakovala a nenápadně jsem se zdekovala pryč. Plazila jsem se rychle po obvodu kulaté laboratoře až ke dveřím, které vedly do toho nenápadného obchodu s trapnými serepetičkami (kunaie, palcáty a shurikeny)
JO! Konečně jsem se dobelhala do toho obchodu. Přivřela jsem dveře do polohy, v jaké byly než jsem přišla a zdrhala chodbou ke dveřím. Ale co se nestalo. Jak jsem byla ve dveřích, bodyguardi se vrátili a já to do jednho z nich napálila.
"OY! Co tady děláš?" Zeptal se mě a na jeho hlase byla znát ostražitost a chlad.
"Jáá... Já jsem si šla vybrat kunai. Jsem tu nová a Kotetsu-san mi doporučil alespoň jeden u sebe mít." Vykoktala jsem to ze sebe pokud možno nejrychleji, obešla jsem ho a utekla. Ten týpek mi nestačil vůbec nic říct a já za to byla ráda.
Když jsem se cítila v bezpečí, že už na mě ty dva nemůžou, zastavila sjem se a podívala se na mobil, kolik tak můýe bejt hodin. 3:42 pm... No vida, už mám jenom 4 hodiny. Z toho tam musím být alespoň dvě hodiny před vystoupením. Musím si rychle doběnout pro něco k jídlu, pak domů převlíct se a najíst a pak hned vyrazit s kytarou. Dor to z nás má asi nejlepší, bicí tam mají normálně už daný, takže je tam nemusí tahat.
Z obchodu jsem vylítla jako blesk a v hlavě počítala, kolik času na co budu mít. Mělo by mi to vyjít přesně na minutu, kdyby mi do toho nikdo neskočil, což nepočítam, takže raději poběžím a najím se rychle.
Utíkala jsem zase přes celou Konohu až k mému bytu. Do nikoho, ani na nikoho jsem nenarazila... Že bych to vážně stihla?
Odemkla jsem dveře, hodila věci do ledničky a do kredence, jen jsem si na lince nechala něco, co budu teď jíst.Namazala jsem si půlku bagety nějakym sýrem a k tomu jsem pila mlíko. Trvalo mi asi takových 15 minut (No joo, holt koušu pomalu a ještě jsem si po sobě musela uklidit). Pak jsem se šla převlíct do jiného oblečení. Na nohy pruhované punčochy, mini skládanou sukni, černé triko s velkým znakem Anarchie na hrudi, prstoové rukavice s červeným vyšitým boxerem (takový to železný na ruku). Pak jsem si dala jenom řasenku a tužku na oči, nafialovělou rtěnku na rty a pak jsem se učesala. Zase ty dva culíky po stranách hlavy jako obvykle. Okey, všechno bych měla v cajku. jenom kytaru, kabel a kombo. Měla bych už tak nějak všechno. Obula jsem si boty a vyrazila ven.
Zamkla jsem dveře a v hlavě si opakovala ještě všechny akordy, které bych si měla zapamatovat. Otočila jsem se a narazila do nějaké osoby. Zvedla jsem hlavu a koho jsem neuviděla.
"A... Kakashi-san." Podivila jsem.
"A, Luna-chan. Kam pak jsi se vydala s takovým elánem?" Ruce měl stále v kapsách, ikdyž se mnou mluvil, ale koukal se mi stále hluboko do očí.
"Dneska hrajeme v Klubu 'Oyasumi'." Řekla jsem a pak jsem si uvědomila, že jsem na něm stále ještě nalepená. O krok jsem od něj ustoupila a zvedla si kombo a kabel,kytaru jsem měla už na zádech. Chystala jsem se jít, ale Kakashi mi zatarasil cestu. Nechápavě jsem se na něj podívala ale on mi nic neříkal. Když dále nic neříkal, snažila jsem se ho znovu obejít, ale nešlo to, protože se vždycky posunul přede mě. Už jsem toho měla dost, protože už jsem neměla moc času, tak jsem zvedla ruku, že ho prostě odstrčím. Jenže za chvíli jsem byla zády opřená o zeď zablokovaná jeho rukama kolem sebe.
Prostě mi chytil ruku a přitlačil mě ke zdi, hned vedle dveří k mému bytu. Nechápala jsem, proč tohle všechno, proč se chová tak divně.
"Hele, o co jde, prostě chci do toho klubu, abych tam byla včas." Svraštila jsem obočí a čekala, co mi na to řekne.
"Dneska jsi byla v obchodě se zbraněmi, že? Zuhi mi řekl, že jsi do něj vrazila, když jsi odtamtud utíkala. Je to pravda?" Optal se mě obličej měl blízko u mého. Sakra, jak o tom může vědět?
"No, když to říká Zuhi, tak je to možná pravda..." Vlastně jsem říkala pravdu, nepopírala jsem.
"Aha, takže nepopíráš, žes tam byla..." Byla to jen řečnická otázka, ale přesto jsem odpověděla.
"Ne, nepopírám, a když dovolíte, ráda bych už šla." Odstrčila jsem jeho ruku, ale on mě chytl za zápěstí, otočil si mě k sobě sádi a přirazil ke zdi.
"Dneska tě jeden z testovacích agentů viděl, jak jsi byla v sektoru pro zkoušení vad na zbraních. Nejsi náhodou špeh?" Skoro mi šeptal do ucha. Na jeho hlase visel přízvuk naštvaného bojovníka. Kroutil mi zápěstí, abych odpověděla na jeho otázku. Zaskučela jsem bolestí.
"Ne, jen jsem byla zvědavá a dveře byly otevřené." Vyklopila jsem to ze sebe rychle, protože tupá bolest v zápěstí sílila. Tenhle ninja fakt umí jednat tvrdě.
"Dobře, věřím ti. Kdybys byla špeh, tak bys nejspíše ani nic neřekla." Stále mi to skoro šeptal do ucha.
"Jo, to je sice super, ale proč už mě nepustíte, když mi věříte?" Sevření v zápěstí povolilo, ale stále mě nepustil, jen mě ke zdi více přitiskl.
"A proč jako?." zeptal se hlasem ne už tak agresivním, spíše uklidněným, avšak se zdál stále tak hluboký a drsný. Líbil se mi jeho hlas. Vymanila jsem se z jeho sevření a odstrčila jsem ho.
"N-nezlobte se, ale já v-vážně musím jít." Ježiši, takhle se zakoktat, musím se trochu uklidnit. Bůhví, co si teď myslí. Popadla jsem znovu kombo, které se válelo na zemi a ktomu kabel, který ležel opodál.
"Mávla jsem mu a rychle běžela zase svou cestou ke klubu 'Oyasumi'. Bože, co ho to popadlo? Já a špeh? Už s tím přišel Kotetsu, ale do Kakashiho bych to teda neřekla, že by si o mně něco takovéhho pomyslel... A pak hned jak změnil přístup. Ani nevíte, jak mě to zmátlo. UFF......
*
Dorazila jsem přesně dvě hodiny před sedmou. Takže jsem to tak nějak počítala špatně. Myslela jsem si, že ještě zabloudím cestou do Klubu, ale nebylo to tak daleko. vlastně jenom ob dvě.. čtvrtě, či jak to nazvat. Doragon s Nowakim tam ještě nebyli, takže jsem se strachovala zbytečně. Sedla jsem si tedy k baru a objednala si něco k pití.
"A už vám bylo 20, slečno?" Měřil si mě pohledem barman.
"No, já --"
"Nemůžeme nalévat alkohol, pokud s nezletilou osobou není dospělý jedinec."
"Ale-"
"Ta slečna je tu se mnou,a pít může." Odpověděl již známý hlas za mnou. Ježkovy voči, ten chlap je snad naklonovanej....
"A, hned to bude, Kakashi-san. A co si slečna bude přát?" Usmál se na mě barman.
"To je fuk, překvapte mě." Povzdychla jsem si a Kakashi se na mě podíval trochu ustaraným pohledem. Možná tomu nevěříte, ale už mi ten týpek docela začíná lízt na nervy. Vím ale, že to za chvilku přejde.
"Co tu děláte?" ucucla jsem z brčka, které vyčnívalo ze skleničky s koktejlem zvaným HIGH SOCIETY.
"Přišel jsem se podívat, jak bude hrát ta vaše parta." Pousmál se a zvedl palec nahoru.
"Dvě hodiny před našim vystoupením?" Pozvedla jsem obočí a podívala se na něj. On se jenom zase zasmál a podrbal se vzadu na hlavě. Znovu jsem si povzdychla, ale pak mi otrnulo, když jsem ve dveřích uviděla Doragon s Nowakim.
"YAHOOO!!! Dorís a Nowís!" Zvolala jsem a šla jsem za nima.
"A hele, Luňour už je tady." Řekla Dor a oba se pousmáli. Z vítání nás vytrhl hlas uvaděče z pódia.
"Takže, zdá se, že kapela co měla hrát teď se nedostavila, takže prosíme kapelu PUNK no Yumi, aby se dostavila na podium a připravila se."
"Ty vole, už teď, jo?" Podivil se Nowaki.
"Jeee, já věděla, proč sem mám jít dřív." Povzdechla jsem si, vzala si nástroje a šla za uvaděčem. Kakashi seděl stále u baru.
"Okey, vy jste tady už teď, tak to je super, můžete rovnou začít. Běžte tam, nalaďte si nástroje, bicí máte už připravený tam." Uvaděč na nás mrknul, uvedl nás ná podium a pak odešel. Začala jsem si ladit kytaru, Nowaki ještě jednou zkontroloval baskytaru a Dor si vytáhla jen svoje paličky od DYMYTRY, udělala s nimi trik ve vzduchu, chytla je a zkusila si to na těch místních bicích. Párkrát zabubnovala a už měla spoustu fanoušků. Dor z toho také měla radost a pochvalovala si, jaká je tu dobrá akustika a že ty bicí jsou kvalitní. Já začala zkoušet mikrofon a komunikovala jsem se zvukařem, aby mi to seřídil tak, jak chci.Měla jsem trochu trému, ale pak to nebylo tak hrozný.
Mohlo to konečně vypuknout.
"Hey-yo, lidi. Jsme skupina Punk no Yumi. Podle názvu kapely asi tušíte, co hrajeme za styl,ale radši ještě řeknu. Hrajeme PUNK, ale taky Rock a Metal. Tak už se dáme do hraní, ne?"
Kývla jsem dozadu na Dor a pak vedle sebe na Nowakiho. Od obou jsem dostala souhlas. Už to jede.
Začala jsem hrát na kytaru a zpívat. Už začátek byl dost prudký, ale znělo to dobře. Žádná chyba se nestala.

[思考 人格 そして身体
作られたそれらを装い
疑似的な世界で戦い続ける
いつしか記憶さえも疑い始め
真実は偽りへと変わった
母がそうであったように
おそらく私たち姉妹も…]

灰と化す栄光 舞い降りる闇に
染まり落ちる 赤色のカルマ
憂いを抱いて また立ち上がるの
相剋(そうこく)の果てに 何も見えなくても

I am always alone...

退廃のフラワー 血塗れのメモリーズ
永遠に巡り巡る様に
慟哭(どうこく)のフラワー 刻まれたミザリー
二度とは帰らない静寂

繰り返す敗走 最後に見た夢は
終わりの無い モノクロのビジョン
答えも無く 薄れ行く誓い
理性さえも 最果てに沈む

漆黒のフラワー 忘却のメモリーズ
咲いては散る未曾有(みぞう)の花
混沌のフラワー 繰り返すミザリー
光の消えたこの庭で

退廃のフラワー 血塗れのメモリーズ
永遠に巡り巡る様に
慟哭(どうこく)のフラワー 刻まれたミザリー
二度とは帰らない静寂

終わらせて この腐敗した世界の過ちを
Before this world is over now...
この手に残った物は Ash of flower...

Celé to šlo výborně. Za několik vteřin jsme měli spoustu fanoušků. Když jsem se podívala pořádně do hlediště, uviděla jsem Ayu s nějakou brunetkou po jejím boku, Naruta, Saie a Shikamara. U baru seděl Yamato s Asumou, ale Kakashi nikde.. Až když jsem se podívala pod sebe, zjistila jsem, že se probojoval až úplně dopředu k podiu a pohyboval se do rytmu, jako všichni ostatní.
Dozpívali a dohráli jsme. Hráli jsme potom ještě dvě písničky. Jednu anglicky a tu druhou česky.
Tu anglickou zpíval Nowaki a českou z většiny Doragon, ikdyž originál zpívají chlapi. No prostě ta anglická byla tahle:


A ta česká, tu co zpívala Dor, tahle:


U té japonské jsme však získali největší úspěch, protože byla místní.
Naše Show skončila, představila jsem členy kapely a rozloučili jsme se. Pak jsme seděli ještě chvíli u baru. Já, Kakashi, Yamato, Asuma a Dor s Nowakim. Má kamarádka s přítelíčkem asi po hodině odešli určitě za účelem dělat prasečinky v jejich bytě.
Takže já jsem tam zůstala sama s Kakashim a Yamatem, protože Asuma šel s Shikamarem hrát Shogi. Yamato byl zase úplně ná káry, jak jinak..

Okolo 10. večer jsem už šla domů a Kakashi s Yamatem se rozhodli, že mě půjdou doprovodit. Cestou byla docela zábava, protože Yamato párkrát zakopl a upadl, nebo nablil do álejí. Taky z něj padaly docela dobré hlášky. Pak mě neustále chytal za pas a když jsem se na něj ostražitě podívala, vymlouval se na to, že by jinak padl na zem a už by se nezvedl. Zajímavé taky bylo, jak ho Kakashi-san ode mě odtrhával. Když toho měl Yamato dost, oddělil se od nás a zvolalsměrem na Kakashiho: "Si jií nech je..jenom pdro sebéé, ty ... hamoune, ty si bvlastnjě ten starzší!!" Pak zakopl, znovu se sebral a dopotácel se do bytu, který byl blízko.
"Vy jste vážně starší?" Otázala jsem se a stále jsem se musela pousívat.
"No, jo. Už je to tak, jsem jeho Senpai." usmál se na mě.
"Co to znamená?" zeptala jsem se znovu.
"No to znamená, že jsem jeho starší kolega." Vysvětloval mi a šel ke mě blíž.
"A kolik vám teda je?" Zeptala jsem se naposledy.
"Jsem o dva roky sratší, jak Yamato. Je mi 28." Řekl. Nereagovala jsem nijak, jen jsem si myslela, že je starší. Nevypadal na 28.
"A tobě je kolik let?" Zeptal se zase on mě.
"Bylo mi 17."
Celou dobu mi nesl kombo a kabel si dal namísto pásku, který ani nepotřeboval, protože jeho kalhoty byly šité na míru, vypadal s tím docela legračně.
"Tak, jsme tady." řekla jsem, ale Kakashi šel stále dál chodbou. Já se zastavila u svých dveří, on stále šel s kombem a kebelem ke svým dveřím a odemykal dveře. Když odemkl, strčil do dveří, ale on sám pořád stál před nimi. Potí se podíval na mě, kývl hlavou směrem dovnitř a řekl:
"Nechceš dovnitř?" zachrastil klíčemi a já jako zhypnotizovaná jsem ho následovala.
"Okey, no." pohodila jsem rukama a sundala si boty.
Když jsem vešla, odložila jsem si kytaru k ostatním věcem. Porozhlédla jsem se okolo sebe. Měl to tam zařízené podobně jako můj byt, jen pár úprav. třeba zbouraná zeď mezi kuhyní a ložnicí. Měl vlastně takový větší obývací pokoj. Místo postele měl skládací pohovku. A koukám, že si taky pořídil LCD televizi. To jsou mi teda věci.
"Posaď se, udělej si pohodlí." řekl mi a podal mi malý keramický kalíšek a v něm saké. Kopla jsem to do sebe a pak jsem zrudla.
"ty bláho, dost síla!" Prohodila jsem chraplavým hlasem a rozkašlala se. Kakashi se začal smát. Tohle bylo poprvé, co jsem ho slyšela takhle se smát. Můj obličej byl asi vážně k popukání.
"Nesmějte se mi, není to hezký." Zamračila jsem se a on přestal.
"Dneska jste vážně váleli. Nemyslel jsem si, že jste tak dobří, proto jsem zezačátku seděl jenom u baru, ale když jsem slyšel ty bicí, a pak tu kytaru, a nakonec ten zpěv. To bylo něco dokonalýho." Pod maskou bylo vidět, že se pousmál.
Úsměv jsem mu opětovala. Pak se zvedl z pohovky.
"Jdu ze sebe tohleto shodit, hned jsem tu." Odešel do předsíně ke skříni. Já jsem raději odložila kalíšek s tím, že už se té věci nikdy nenapiju. už teď se mi motala hlava. Koukla jsem se na obal láhve, která ležela na stole.
COŽE?! 60%?! Já se divím, že to se mnou neseklo. Pomyslela jsem si a rychle jsem tu káhev zase položila.
Šla jsem si zpátky sednout na pohovku. Kakashi přišel bez čelenky se znakem litové. Na sobě měl černé dlouhé kalhoty a právě si na sebe natahoval modré triko bez rukávů. Byly vidět jeho břišní svaly. Nakový namakaný tělo, cítila jsem, jak se mi to obličeje lije horko. Odvrátila jsem zrak radši z okna a rozdejchávala jsem to. Sedl si vedle mě, využil, že hledím jinam a tak si vzal kalíšek a napil se. No jo, zajímalo by mě, proč vlastně nosí tu masku. Podívala jsem se před sebe a koukala jsem se na obraz, který visel nad televizí. Bylo to abstraktní. Kakashi si dal dva panáky a pak kalíšek položil na stolek vedle něj. Protáhl se a jak ruce dával dolů, jeho pravá ruka mi klesla na rameno. Podívala jsem se na něj, byl tak blízko u mého obličeje. Po těle mi vyskočila husí kůže.Jak se na mě díval, rukou mi sjel po zádech a pak pod triko a po holých zádech znovu nahoru až pod lopatky. Jeho ruce byly studené, tak jsem se zachvěla.
"Co máte pod tou maskou, Kakashi-san?" Zeptala jsem se potichu.
"To je otázka, kterou mi pokládá každý.." Svou levou rukou si začal masku pomalu stahovat. Byla jsem napjatá jako kšandy. Konečně uvidím, jak doopravdy vypadá.
Maska byla dole. To, co jsem uviděla, mi znovu vyrazilo dech. On byl tak krásný! Když viděl můj obličej, usmál se a ukázal zuby. Ty byly tak bílé, jako to mají ti týpci z reklamy na Odol.
"Wow..." Povzdychla jsem. Kakashi se nad tím jen znovu pousmál a pravou rukou, kterou měl stále ne mých zádech, si mě prudce přitáhl k sobě. Levou ruku mi položil na stehno. Pak mi tu nohu vzal a dal si ji kolem pasu. Jeho obličej se přibližoval k mému. V tenhle okamžik jsem měla pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi. Jeho rty se dotkly mé tváře a poté mých rtů. Po odtrhnutí mě políbil znovu a tentokrát přidal i jazyk. Po vzpamatování jsem mu začala polibky oplácet a zdálo se, že byl rád, protože se pousmál a začal si to opravdu užívat. Už jsem mu seděla na klíně. Pravou ruku vyndal zpod trička a přestěhoval ji i s levou rukou na mé boky. Přirazil si mě blíž k sobě a začal líbat divočeji. Musela jsem být určitě rudá až za ušima. Tentokrát ruku přesunul na můj krk, tam mi odhrnul vlasy a začal mě tam líbat. Byla jsem z toho celá bez sebe. Chtěla jsem taky něco udělat, tak jsem mu rukama sjela od krku po břicho dolů, kde mu tricho končilo a začala jsem mu ho sundavat. Zničeho nic přestal a prudce mě položil za záda.
"Ne, dneska budu velet já." Řekl a na jeho hlase byla znát nedočkavot. I přes to si to chtěl užít, takže nepospíchal. Sundal si triko a já z něj byla úplně pryč. Sklonil se nade mnou, ale já jsem se zvedala. Sundala jsem si pomalu triko a rozpustila jsem si vlasy, protože ty culíky byly trochu nepohodlné. Kakashi zasténal nedočkavostí. Položil mě znovu na záda a rozepínal si kalhoty. Zatím jsem mu rukama přejížděla po jeho břišních svalech a zdálo se, že se mu to líbí. Na chvíli mě pustil, aby si mohl kalhoty sundat. Zvedla jsem se a když si sundal kalhoty, musela jsem se pousmát. Pod kalhotama měl trenky Icha Icha Paradise. Byly oranžové a na nich stejný potisk, jako na té knížce. Sedla jsem si mu na klín a začala jsem si hrát s jeho vlasy. Kakashi mě chytl jednou rukou na bocích a druhou rukou přejel od krku přes hrudník a bříško až po pas. Líbilo se mi, jak se mě dotýká a chtěla jsem, aby nepřestával. Teď jsem ho po těle začala líbat já. Začala jsem ústy a pokračovala na krk. Zdálo se, že je vzrušený. Poposunul si mě k sobě blíž a začal jeho boky přirážet k mým. Už to na mě šlo taky. Chtěla jsem ho. Sundal mi punčochy a apodní prádlo. No, už to jelo... A Jelo to celou noc.


Pozn.: Tak, Dor, vidiš to? :D Jsi na mě tu úchylnost natáhla, normálně! XD XD XD No, doufám, že se líbí. Já vím, je to nějaký dlouhý. Chtěla jsem to rozdělit do dvou kapitolek, ale Dor by mě asi zabila, kdyby neměla pokračování :D Takže.. Gomenn xD xD Jináč, psala jsem to asi 3 nebo 4 hodiny xD XD když počítám přestávky xD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Doragon Doragon | Web | 3. ledna 2012 v 16:13 | Reagovat

KAWAIII!!!!!!!!!!!!!!!!! POslední 2 věty.. zabiják... xD " No, už to jelo... A Jelo to celou noc." Totálně!! xD já vyprskla xD
Normálně... twl... Cejtím úplně s Dor.. normálně.. wuááá!!!
Normálně, jak měli hrát... víš jakou sem měla trému ku*va? xD HROZNOU!!! xD Já se musela zastavit, 2x se pořádně nadechnout a četla jsem dál! xD Twl.. no tréma jak svi*...xD
Jo a kámo.. asi tam máš maglajz s písničkama, takže to honem oprav, páč já to chci slyšet..!! xD
1.song (Jap. text)Harlej- Přirození! xDDDD
2.Song- Vypadá v pořádku.. xD
3. song ( A zrovna ten, co prej zpívá Dor xD) twl a ten zrvona nejde mi vůbec...x D NAsere to..!! xD
Jo kámo... u druhýho songu.. Já uplně.. wuááá!! Ty bubny... xD JAk sem přidáš písničku kámo, tak prostě ty bubny prožívám s Dor... xD To je nářez!!! xD

2 Izzy , Luna Izzy , Luna | Web | 3. ledna 2012 v 16:57 | Reagovat

[1]: Jee, to jsem ráda, že se ti to líbí :D No.. já je tam mám daný dobře, jenom ten blog. cz si dělá co chce, hajzl jeden.. ono to jede jak si to chce.. takže nevim no . Ale přesto díky hele xD

3 Aya Aya | E-mail | Web | 3. ledna 2012 v 23:41 | Reagovat

Kyááááááááááá. Ty woe já četla a ani nedutala *-* áááá Luni tenhle díl byl ze všechnejlepší!!! Ty woe hlavně ten konec! a jak říká dorča poslední dvě věty zabiják! =DDD protože tyto věty jsem taky použila jendou =DDDD ale ne při tamtom provozování! to ne!! =DDD parádní díl. Já chtěla napřed napsat že Kakashi je chlípník =DD ale když dotoho šel Kakashi s Lunourem, tak není chlípník =DDD wohou! ty brďoooo další pecka dílek *-* jiak ta druhá písnička! ta anglická uplně k sežrání *-*-*-* a ta třetí mi nejde zpustit beee=D tak mi potom pošleš název =DD KAWAÍÍÍÍ YAHOO! jentak dál!!! Lunour musí být s Kakáshim! a já jdu spát =DD

4 Izzy , Luna Izzy , Luna | Web | 4. ledna 2012 v 19:55 | Reagovat

[3]: Díky Aya onee-san!!!! *-* xD xD xDxD xD xD Fakt mooooc děkuju ^^ No to viš, ten název ti napíšu :D

5 Taka Ito Taka Ito | E-mail | Web | 5. ledna 2012 v 18:48 | Reagovat

Tak to bylo něco.... no... prostě ÚŽASNÉ!!!! Nemám slov!!!! To mě fakt dostalo!!!

6 Izzy , Luna Izzy , Luna | Web | 5. ledna 2012 v 22:25 | Reagovat

[5]: Arugatou, Taka- chan ^^

7 Laurik :D Laurik :D | Web | 11. ledna 2012 v 18:45 | Reagovat

Ptala ses mě...Takže odpovídám: Normálně si jí tam vytvoř,lidem to funguje! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama